Jsme na facebooku, 
Larea trojzubá (latinsky Larrea tridentata) - říká se jí také smradlavý keř, kreosotový keř či chaparral. Patří do čeledi kacibovité (Zygophyllaceae). Mezi příbuzné rostliny patří kotvičník zemní. Larea páchne a chutná opravdu odporně. Z těchto důvodů je s podivem, že její hlavní využití spočívá ve formě ústních výplachů. Její chuť nemá nic společného s chutí máty a před ranním polibkem byste tuto rostlinu opravdu neměli vzít do úst. Tento keř pocházející z pouští na jihu Severní Ameriky obsahuje látky se smrtelným účinkem na mnoho organizmů způsobujících zubní kazy. Tato látka se nazývá NDGA (kyselina nordihydroguaiaretická) a současně likviduje mnoho jiných mikroorganizmů, které mají na svědomí žluknutí tuků a olejů.
Účinky larey trojzubé (chaparralu) na zdraví:
Co sbíráme?
Větvičky a listy.
Účinky rostliny, léčebné využití
Larea je záhadná léčivá rostlina s mnoha rozporuplnými účinky.
Poranění.
Látka NDGA (nordihydroguaiaretic acid) obsažená v chaparralu má silné antiseptické účinky, které se pojí s antibakteriálním a protiplísňovým vlivem, což potvrzuje jeho tradiční využití při léčbě vnějších poranění. Uvedené účinky se využívají ke konzervaci sádla a jiných tuků živočišného původu. Nicméně od 60. let 20, století byl tento lék v USA nahrazen jinými přípravky.
Zubní kaz, bolesti zubů a onemocnění dásní.
Vědci zkoumali tuto rostlinu s ohledem na její využití při léčbě bolavých zubů. Zkoumali její vliv na bakterie způsobující zubní kaz a onemocnění dásní. Výsledky tohoto výzkumu uvedené v Journal of Dental Research dokazují, že chaparralový výtažek v ústní vodě snížil výskyt zubního kazu o 75 procent. Mikroorganizmy vyskytující se v ústní dutině také způsobují onemocnění dásní, které má často za následek ztrátu zubů u dospělých. Ústní voda s chaparralem nenahrazuje pravidelné čištění zubů kartáčkem a nití, ale poskytuje k nim doplňkovou ochranu.
Celková prevence degenerativních nemocí.
NDGA tedy kyselina, která se anglicky nazývá je silným antioxidantem. Pomáhá předcházet poškození buněk, které je základem mnoha degenerativních onemocnění, mezi něž patří například srdeční onemocnění, oční zákaly a mnoho druhů rakoviny.
Rakovina kůže (maligní melanom.
Výzkumy týkající se účinku chaparralu na rakovinu si vzájemně velmi odporují. National Cancer Institute v USA došel po laboratorních pokusech k závěru, že tato rostlina má nepopiratelný protinádorový vliv, ale na zvířatech nebyl žádný léčebný účinek na rakovinu prokázán. Lékařská literatura však obsahuje několik záznamů o výzkumech, které dokazují zmenšení nádorů u lidí užívajících lareu. Jedna z těchto studií publikovaná ve Zprávy o chemoterapii rakoviny (Cancer Chemotherapy Reports) uvádí případ muže s maligním melanomem, což je nejnebezpečnější druh rakoviny kůže. Lékař ho poslal na operaci, ale muž trval na tom, že se bude léčit sám chaparralovým čajem. O osm měsíců později byl u muže zjištěn zřetelný ústup jmenované rakoviny. Melanom je smrtelně vážná choroba, která vyžaduje odbornou lékařskou péči. Nespoléhejte se v takovém případě pouze na chaparral. Pacienti s rakovinou se mohou pro léčbu chaparralem rozhodnout — ale pouze po poradě se svým lékařem.
Artritida, záněty kloubů.
Některé studie na zvířatech potvrzují, že chaparral působí protizánětlivě, z čehož lze usuzovat na oprávněnost jeho tradičního využití při léčbě zánětu kloubů - artritidy.
Výhledové možnosti
Zastánci možnosti prodloužení života tvrdí, že antioxidanty pomáhají zpomalovat stárnutí, a že by dokonce mohly prodloužit délku lidského života. Jeden výzkum provedený ve Francii zjistil u NDGA vliv na
podstatné prodloužení života u labofatorních zvířat. Jiní vědci uvádějí, že jmenovaná látka prakticky zdvojnásobuje délku života u pokusného hmyzu.
Vzhledem ke skutečnosti, že se vědcům doposud nepodařilo objevit způsob prodlužující lidský život, jsou uvedená zjištění opravdu slibná.
Dávkování, recepty a doporučení
K přípravě ústní vody nebo nálevu použijte jednu velkou lžíci sušených listů a větviček na jeden litr vroucí vody. Nechte odstát I hodinu a sceďte. Kloktejte nebo pijte maximálně 3 šálky denně. Pro nepříjemnou chuť
možná budete chtít přidat med a citron, popřípadě smíchat nálev s nějakým lahodně chutnajícím čajem. V případě vnitřního užívání začněte u starších dětí a lidí nad 65 let s nižšími dávkami, které lze podle potřeby zvyšovat; ke kloktání mohou užívat ústní vodu o normální síle.
Předávkování, kontraindikace, bezpečnost a rizika
Dětem mladším dvou let chaparral nepodávejte.
Těhotné a kojící ženy by se měly chaparralu vyhnout.
Larea (chaparral) je ve formě ústní vody, za předpokladu, že ji po vykloktání vyplivnete, zcela bezpečná.
Přesto, že NDGA je schváleným konzervačním prostředkem, FDA jej v roce 1968 vyjmula ze seznamu léků považovaných za bezpečné.
Toto rozhodnutí souviselo s výzkumem, kdy při experimentech na zvířatech, kterým byly dlouhodobě podávány vysoké dávky NDGA, byl potvrzen vznik ledvinových a lymfatických onemocnění.
Nikdy nebyl pozorován podobný účinek na lidech, ale pokud chceme být opravdu opatrní, neměli bychom tuto léčivou rostlinu podávat lidem s ledvinovými či lymfatickými potížemi. Každopádně přestaňte chaparral užívat, pokud by se u vás objevil náznak libovolného ze jmenovaných problémů, to jest potíže s močením, naběhlé lymfatické uzliny nebo mandle.
Od roku 1990 bylo u lidí užívajících chaparral zaznamenáno 18 zpráv o poškození jater. Všichni až na několik výjimek užívali tablety a kapsle, nikoli čaj, kterému dávají bylináři obvykle přednost. U jedné osoby
bylo zjištěno poškození jater po pouhých 3 měsících užívání chaparralu, ale u většiny ostatních se poškození objevilo po více než 3 měsících užívání chaparralu. Několik z nich užívalo současně i jiné játra poškozující látky, jako je alkohol a různé volně prodejné přípravky či léky k dostání pouze na předpis. Ve všech případech se játra po vysazení chaparralu opět vrátila do normálního stavu.
V roce 1992 bylo po pěti či šesti případech poškození jater chaparralem prodejcům léčivých rostlin a z nich vyrobených přípravků doporučeno, aby přestali chaparral prodávat, dokud se neobjasní skutečné příčiny uvedených potíží. Vědci v Texaském středisku pro výzkum zdraví neobjevili žádné dostatečné důkazy k prohlášení chaparralu za nebezpečnou rostlinu. Roku 1995 bylo tedy odvoláno nařízení ke stažení chaparralových přípravků z prodeje. Přesto s přihlédnutím k možnému poškození jater by lidé s historií onemocnění jater neměli chaparral užívat vnitřně. Stejně tak není vhodný ani pro alkoholiky a osoby pravidelně užívající jiné léky ohrožující játra — a to včetně léků volně prodejných. Ostatní lidé mající zájem vyzkoušet účinky chaparralu by měli užívat nálev a nikoli tablety či kapsle. Maximální doba užívání by neměla
překročit několik měsíců. Drogu přestaňte užívat, jestliže se u vás objeví jakýkoliv náznak poškození jater; mezi symptomy patří například nevolnost, mdloby, horečka nebo žloutenka (rmavě zbarvená moč nebo
žloutnutí očního bělma).
Rozumné využití
Chaparral byste měli užívat obezřetně, po kratší období a vždy pouze po konzultaci se svým lékařem. Pokud vám užívání způsobí menší zdravotní komplikace, jako je bolest břicha nebo průjem, snižte dávkování nebo léčbu přerušte úplně. Pokud byste pociťovali nežádoucí vedlejší účinky nebo se vaše potíže během dvou týdnů výrazně nezlepšily, uvědomte svého lékaře.
Informace o pěstování
Larea (chaparral) se na zahradách v našich podmínkách nepěstuje. Je to olivově zelený nebo žlutávý keř, který je velmi častý na jihozápadě USA a ve středním Mexiku. Dorůstá přibližně 3 metrů a vzdáleně připomíná zakrslý dub. Jeho kořeny se rozpínají do značné vzdálenosti a vylučují látky, které jsou pro ostatní rostliny jedovaté.
Historie
Pokud by bylo pravdivé okřídlené rčení, že každý zdraví prospěšný lék odpudivě chutná a páchne, pak by chaparral byl téměř zázračným lékem. Jeho listy produkují voskovitou pryskyřici, která je cítit po fenolech a má na svědomí jeho lidové názvy: smradlavý nebo kreosotový keř (přestože ve skutečnosti žádné fenoly neobsahuje).
Indiáni žijící na jihozápadě Severní Ameriky potírali popáleniny listy tohoto keře. Čaj pak užívali k léčbě nachlazení, bronchitidy, planých neštovic, hadího uštknutí a artritidy. Nahřívali konce chaparralových větví a jejich horkou pryskyřici nanášeli na bolavé zuby.
Bílí osadníci se od nich naučili rostlinu užívat obdobně: zevně na modřiny, vyrážky, lupy a rány, vnitřně pak na průjem, podrážděný žaludek, menstruační problémy, pohlavní choroby a rakovinu jater, ledvin
a žaludku.
Chaparral byl v Oficiálním seznamu léčiv Spojených států (U.S. Pharmacopoeia) od roku 1842 do roku 1942 uváděn jako expektorans (lék usnadňující vykašlávání) a antiseptikum (dezinfekce) na průdušky. Dnes
se o něm zmiňuje jen několik bylinářů a ti ho většinou doporučují zevně na dezinfekci ran, vnitřně k léčbě střevních parazitů a bakteriálních a virových onemocnění.