Zápašnice březová (latinsky Barosma betulina = Barosma crenulata = Barosma serratifolia) patří do čeledi routovité (Rutaceae). Do stejné čeledi patří také např. routa, pomeranč či třemdava. Jiné názvy pro toto kvítko je bucco, buku, buko či buchu. Zápašnice březovitá (buko) je léčivá rostlina pocházející z jižní Afriky. Listy tohoto 1,5 m vysokého keře obsahují olej, který působí diureticky (močopudně). Původní obyvatelé Namibie a Jihoafrické republiky používali buko dávno předtím, než se k nim dostali Evropané. V 17,. století tuto oblast zabrali holandští kolonisté a naučili se od domorodých obyvatel užívat buko k léčbě zánětů močového ústrojí, ledvinových kamenů, artritidy, choler a svalové bolesti.
Boldovník vonný (latinsky Peumus boldus, čeleď boldovníkovité Monimiaceae). Boldovník má asi 2 % silice (v ní se nachází askaridol, p-cymen, cymol, eukalyptol, cineol aj.). Z alkaloidů je zde především boldin (až 2 %), spartein a asi 10 dalších. Glykosidy reprezentuje boldoglucin (0,3 %) boldosin a pneumosid. Kromě toho obsahuje také třísloviny, flavony aj.
Larea trojzubá (latinsky Larrea tridentata) - říká se jí také smradlavý keř, kreosotový keř či chaparral. Patří do čeledi kacibovité (Zygophyllaceae). Mezi příbuzné rostliny patří kotvičník zemní. Larea páchne a chutná opravdu odporně. Z těchto důvodů je s podivem, že její hlavní využití spočívá ve formě ústních výplachů. Její chuť nemá nic společného s chutí máty a před ranním polibkem byste tuto rostlinu opravdu neměli vzít do úst. Tento keř pocházející z pouští na jihu Severní Ameriky obsahuje látky se smrtelným účinkem na mnoho organizmů způsobujících zubní kazy. Tato látka se nazývá NDGA (kyselina nordihydroguaiaretická) a současně likviduje mnohojiných mikroorganizmů, které mají na svědomí žluknutí tuků a olejů.
Balzámovník pravý neboli myrha patří do čeledi březulovité (Burseraceae), latinsky Commiphora abyssinica nebo Commiphora myrrha. Nejstarší dochovaný lékařský text Ebersův papyrus (1 500 let před Kristem) se zmiňuje o myrze. Staří Egypťané ji dávali do balzamovacích směsí a přikládali ji na rány. Od těchto skromných počátků se pak v Bibli z myrhy stává mnohoúčelový vonný prostředek používaný na výrobu parfémů a repelentů proti hmyzu. Arabové nazývali rostlinu murr, což znamená „hořká“. Když se dávní Řekové seznámili s touto léčivou rostlinou, připisovali její tvar slzám Myrhy, dcery syrského krále These.
Saturejka horská (latinsky Satureja montana) je hustě olistěný polokeř, kompaktní, aromatický, vysoký do 0,5 metru. Stonky jsou tupě čtyřhranné až téměř oblé. Listy jsou hustě nahloučené, celokrajné, kopinaté, lesklé, lysé s výraznými siličnými žlázkami, a ostře zakončenou špičkou. Termín kvetení je červen až červenec. Koruny květů jsou bílé, fialově tečkované, růžové nebo světle fialové, 6-14 mm dlouhé. Květy jsou uspořádané v lichopřeslenu. Plodem jsou drobné, hladké, hnědé tvrdky.
Pepřovník opojný (latinsky Piper methysticum forst) je tropický ovíjivý stále zelený dvoudomý keř. Pochází z pobřeží Východní Indie. Rostlina má tmavě zelené, srdčité listy o velikosti až 30 cm. Vzpřímenáklasovitá květenství nenápadných květů. Jsou známy jen samčí rostliny. V bytě se pěstuje pepřovník jako pnoucí nebo převislá rostlina. Rostlina působí velmi dekorativně i na tmavších místech. Je to tropická rostlina, ale nesnáší přímý sluneční žár. Vyžaduje rozptýlené světlo, nejlépe polostín.
Škumpa čínská (latinsky Rhus chinensis, čeleď ledvinovníkovité, tedy Anacardiaceae) je opadavý keř nebo malý strom, listy se 7-13 hrubě vroubkovanými až pilovitými lístky, řapík a střední žebro výTazně křídlaté. Drobné pětičetné květy s bělavými korunními plátky ve velkých vrcholových latách. Zploštěle kulovité, oranžově červené peckovičky o průměru 5 mm. Vyskytuje se v Číně a Japonsku. Sbíráme Čínské nebo japonské hálky z rostliny - Gallae chinenses et japonicae. Jde o zbytnělé útvary na špičkách větévek a na řapících, jejichž bujení vyvolávají mšice.
Šalvěj ruská, šalvěj yangova (latinsky Perovskia atriplicifolia, Salvia yangii), je opadavá trvalka. Má dlouhé stonky poseté drobnými fialovými květy a někdy se používá do aranžmá řezaných květin. Jeho voňavé květy přitahují včely a motýly. Kořeny perovskie se v bylinné medicíně používají ke zklidnění žaludku, léčbě horeček a pomáhá zmírňovat příznaky nachlazení nebo chřipky.
S rakytníkovým olejem jsem se poprvé setkala před sedmi lety, kdy jsem z rozpálené trouby nešikovně vytáhla horkou formu s chlebem. Na ruce by mi tehdy zůstala nepěkná jizva, nebýt voňavého rakytníkového oleje. I proto si jej hlavně cením pro jeho nezapomenutelný, hojivý, regenerační účinek. Ten se však neprojeví pouze na kůži, neboť rakytníkový olej lze užít též vnitřně, kdy vyniká zejména svými protistresovými, zklidňujícími účinky. Významný je též jeho antioxidační charakter, kdy váže volné radikály a přispívá ke zpomalení stárnutí organismu.
podpora imunity (zrychluje imunitní odezvu organismu na bakterie a viry z vnějšího prostředí)
zklidňuje psychiku
antioxidační účinky - pomáhá likvidovat kyslíkové radikály, tedy zpomaluje stárnutí organismu
obsahuje vitamín E - podpora otěhtnění u žen a početí u mužů
nadýmání, pocit plnosti, bolesti břicha
žaludeční vředy
rakovina žaludku - podpora léčby
ZEVNĚ
děložní čípek - léčba dysplazie (změněného epitelu čípku, který hrozí zvrhnutím v rakovinu) a podpora léčby rakoviny čípku, aplikuje se ve formě rakytníkových globulí (nosné medium - např. kokosový olej)
popáleniny, omrzliny
hojení poraněné kůže a pokožky obličeje
velmi hojivý na bércové vředy a hemoroidy
kůže a pokožka obličeje - rozjasní, zvýší její pružnost, celkově ji zjemní a regeneruje
Právenka, měkýn (latinsky Justicia resp. Andrographis - např. latnatá nebo adhatoda) je vždyzelený keř. Listy lesklé, vejčitě kopinaté, poněkud zvlněné, až 20 cm dlouhé. Na koncích větévek hustá, klasovitá květenství s bílými, dvoupyskými květy. Spodní pysk má jemnou fialovou kresbu. Kde roste? Jižní Asie, především Indie. Jako okrasná rostlina je rozšířena v teplejších oblastech.
akutní zánět horních cest dýchacích, údajně nejsilnější léčivá rostlina na léčbu nemoci SARS-Cov-2 (koronavirus Covid-19)
vazodilatační účinky ("roztahuje cévy")
usnadňuje vykašlávání(účinná látka z právenky je základem léku Bromhexin!!!)
senná rýma
další účinky: antipyretické (horečka), antibiotické (bakteriální infekce), antimykotické (kvaslinky, plísně), hepatoprotektivní (chrání játra před poškozením zevními faktory a toxiny), antithrombogenické (prevence krevních sraženin - velmi mírně "ředí krev") a protizánětlivéúčinky
Řečík lentišek (latinsky Pistacia lentiscus) je keř z čeledi Anacardiaceae, který dorůstá výšky 1 metr. Kožovité listy jsou po celý rok zelené. Plod je červená bobule velikosti hrášku. Když se nařízne kůra řečíku lentišku, začne z ranky prýštit pryskyřice, tzv. mastix, podle níž rostlina dostala své anglické pojmenování "Mastic Tree". Dioskorides (1. století po Kr.) tuto pryskyřici doporučoval k posílení uvolněných dásní (parodontóza) a k osvěžení dechu. V současnosti se používá jako přísada do zubních past a farmaceutických přípravků.
Zploděr americký (latinsky Ceanothus americanus) je jedním z mnoha přírodních léčebných prostředků používaných od pradávna původními obyvateli Severní Ameriky. Ti jeho léčebné vlastnosti, které nyní potvrdila i moderní farmakologie, objevili díky tomu, že žili v dokonalém sepětí s přírodou. Listy zploděru amerického byly během války s Británií v 18. století a používány k přípravě čaje.
Řešetlák je 3-5 m vysoký nepravidelně větvený keř, jako strom dorůstá až 7 m do výšky. Kůra na mladých větvích je hladká, světle hnědá, později tmavne až do černohněda. Vstřícné, okrouhlé příp. elipsovité listy jsou zakončeny do špičky a mají jemně zubatý okraj. Drobné, čtyřčetné a zelené kvítky jsou po dvou až osmi poskládány do nepravých okolíků, rozkvétají koncem května a v červnu. Plodem je peckovička se 2-4 peckami, v době zralosti černá.
Cedronela kanárská (latinksky Cedronella canariensis, Cedronella triphylla) se anglicky jmenuje "balzám z Gileadu "; Gilead je pohoří v Palestině a takové jméno vyvolává přímo biblické představy plné aromatických vůni. Pravý gileadský balzám se získává z keře Commiphora opobalsamum, rostoucího v tamních pouštích. Takový balzám dala královna ze Sáby darem Šalamounovi. Cedronela voní zcela obdobně. Jde o vúni označovanou jako "mužnou", dodávající pravou hloubku parfémům. Aby nesnází s gileadským balzámem nebylo dost, bylo jeho jméno přeneseno i na americký balzámový topol (Populus bnlsnmifera). Cedronela je choulostivý poloopadavý keř, výška je 100-120 cm.
Jerlín japonský (latinsky Sophora japonica, slovensky sofora japonská, anglicky Japanese pagoda tree / Umbrella tree, německy Japanische Sophore / Rosenkranzbaum) je akátu podobný keř až strom s hustou, rozvětvenou korunou a hladkými, zelenými větvemi. Listy jsou tmavozelené, až 25 cm dlouhé, lichozpeřené, čtyř až sedmijařmé. Lístky jsou tenké, vejčitě klínovité, na líci tmavé, na rubu jakoby ojíněné. Květ je drobný, žlutý a připomíná květ rostlin z čeledi motýlokvětých.